Koronakrize ukázala, jak důležité jsou malé prodejny v blízkosti bydliště lidí

V posledních letech se zejména venkov potýká s problémem úbytku malých prodejen. Jenom v roce 2017 zaniklo 1082 prodejen a v roce 2018 jich bylo 513. Dobrá zpráva je, že se tento trend začíná postupně měnit, což dokládají statistiky za rok 2019, kdy zaniklo 195 nezávislých prodejen o velikosti do 400 m². To představuje téměř dvoutřetinový pokles oproti roku 2018.

Na Žďársku za posledních pět let zmizelo minimálně 25 prodejen, a to především na vesnicích. Jak moc jsou pro obyvatele tyto prodejny potravin či smíšeného zboží důležité, se ukázalo letos, v době nouzového stavu.
„V době největší pandemické krize upřednostnilo více zákazníků než obvykle nakupování v menších obchodech právě v blízkosti svého domova. Uvědomili si totiž, jak důležitou roli pro ně hrají prodejny v místě, kde žijí a do kterých nemusejí dojíždět. Podpora lokální ekonomiky je pro budoucnost naprosto klíčová,“ uvedl předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Pavel Březina. Jeho slova potvrdil také předseda představenstva COOP družstva Velké Meziříčí Jaroslav Pavlíček. „Během omezeného pohybu lidí v důsledku pandemie jsme zaznamenali zvýšený zájem o naše prodejny na vesnicích,“ zhodnotil situaci předseda.
Ten zároveň dodal, že lidem přišel vhod obchod přímo v místě, kdy nemohli jezdit nakupovat do supermarketů tak, jak byli zvyklí. „Bohužel tento trend byl pouze dočasný a po uvolnění opatření vidíme, že loajalita zákazníka vůči ryze českému řetězci byla a je téměř nulová.“
I přesto zdůrazňuje nutnost zachování venkovských prodejen, a to nejenom z důvodu obchodní obslužnosti, ale i proto, že na mnoha vesnicích plní jakousi roli společenského centra, kde se lidé potkávají, povídají si a vyměňují informace o dění v obci.
O celé situaci před nedávnem hovořil také na zasedání valné hromady Mikroregionu Velkomeziříčsko – Bítešsko, které se konalo začátkem června ve Velkém Meziříčí. Na valnou hromadu se sjeli představitelé celkem 56 obcí z blízkého i vzdáleného okolí. Jedním z hlavních bodů programů bylo právě zachování vesnických prodejen, a to nejen řetězce COOP. Jeho zástupci předseda představenstva Jaroslav Pavlíček a náměstkyně skupiny ekonomické a personální Zdeňka Stupková zodpověděli dotazy, které se týkaly zejména vyúčtování provozovaných malých prodejen, doplácení ztrát, a plánu, jak udržet základní potravinovou obslužnost v malých obcích. Společnost zde provozuje 65 malých prodejen, z nichž valná většina končí ve ztrátě a pokud obce chtějí udržet jejich provoz, podílí se na spolufinancování.
Předseda Jaroslav Pavlíček zmínil i z jeho pohledu možné řešení, jak docílit větší a plošné finanční podpory - zapojit přímo stát, resp. příslušné ministerstvo do této problematiky. V současné době jsou v téměř polovině krajů vypsány dotační tituly na zachování obchodní obslužnosti venkova, kdy je finanční podpora určena obcím, resp. obecním úřadům, které je dále přerozdělují na jednotlivé obchodníky podnikající v jejich obcích. V kraji Vysočina byl dotační titul spuštěn před čtyřmi lety, původní dotace byla ve výši 2 miliony Kč, pro další roky byla navýšena na 4 mil. Kč.
Podle Pavlíčka to ale nestačí. „Kdyby byl zapojen stát, tak bych za velmi slušnou podporu považoval cca 750 milionů Kč ročně v rámci celé republiky, což představuje zlomek státního rozpočtu. Pokud by to bylo ukotveno ve státním rozpočtu, jednalo by se o nejlepší řešení,“ zdůraznil předseda COOPu, který podle svých slov musí každoročně (a zejména pak po volbách, když se změní zastupitelstva) znovu a znovu objíždět obce a vysvětlovat zastupitelům tuto problematiku. „Když nedojde k dohodě, na rovinu vedením obcí říkáme, že bude prodejna uzavřena,“ uvedl.
Jenom v regionu Velkomeziříčsko a Velkobítešsko bylo bohužel uzavřeno za posledních pět let okolo 25 prodejen, a to jak těch COOPu, tak i soukromých.

Žádáme dotace pouze na ztrátové prodejny, říká předseda COOPu

COOP družstvo Velké Meziříčí má v současné době 116 prodejen z celkového počtu 174 obcí Žďárska. Jaroslav Pavlíček zdůraznil, že oni jako družstvo COOP požadují dotace od obcí pouze u těch prodejen, které jsou ztrátové. „Tam, kde nám obchod dává podnikatelský smysl, dotaci samozřejmě nežádáme. A takových prodejen máme většinu,“ podotkl a dodal, že ctí historickou úlohu družstva - zachování obchodní obslužnosti především na venkově. Připomněl zároveň, že se situace postupně zlepšuje, starostové začínají čím dál tím více slyšet na apel ohledně nutnosti podpory provozu pro zachování prodejen a peníze ze svých obecních rozpočtů nebo z dotačních titulů COOPu a dalším obchodníkům uvolňují. Pochopili, že jde o službu lidem.
Dalším Pavlíčkovým konkrétním návrhem je, použít k podpoře prodejen paušální částky a na konci roku je vyúčtovat. Současná praxe je taková, že to COOP táhne na svých bedrech a teprve po roční účetní závěrce mu od obcí přicházejí peníze na dotovanou prodejnu. Navrhl ještě, že by se do dotační politiky prodejen mohly zapojit i Místní akční skupiny (MAS), a to tak, že by nabízely výzvy vyhlášené cíleně na venkovský obchod. Na závěr apeloval na to, aby zmíněná dotace (ev. ze státního rozpočtu či z rozpočtu krajů) byla v rozpočtových pravidlech definována jako VEŘEJNÁ SLUŽBA. Přirovnal to k dotacím, které jdou na dopravní obslužnost a již několik desítek let je tato služba podporována z obecních či krajských rozpočtů. „Tak bych si představoval i systém dotací na podporu venkovských prodejen,“ uzavřel Pavlíček.

Tradiční prodejny s potravinami nabírají druhý dech

Zanikání malých prodejen naštěstí zpomaluje. Vývoj, který Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) předpokládala, nyní potvrzuje i aktuální zjištění společnosti Nielsen. V roce 2019 zaniklo 195 nezávislých prodejen o velikosti do 400 m². To představuje téměř dvoutřetinový pokles oproti roku 2018. Výrazně nižší počet uzavřených menších českých obchodů s potravinami kontrastuje s předchozími roky. V roce 2018 zaniklo 513 prodejen, o rok dříve dokonce 1082. Nyní se dlouhodobý trend mění. „Posledních pět let vysvětlujeme starostům, hejtmanům i na ministerstvech význam a důležitost malých prodejen zejména ve venkovských oblastech. A daří se nám to. V současnosti už téměř polovina krajů podporuje fungování nejmenších venkovských prodejen a rovněž mnozí starostové si uvědomují, že mít fungující prodejnu je pro život v obci naprosto nezbytné,“ hodnotí aktuální vývoj Pavel Březina, předseda AČTO.
V roce 2017 měl nezávislý trh 13 758 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, o dva roky později to bylo 11 940 prodejen. Za poslední tři roky tak český maloobchod přišel o 1818 prodejen o výměře do 400 m². Ty zajišťovaly obchodní obslužnost především v menších městech a na venkově.
„Nejnovější čísla ukazují, že se situace na českém maloobchodním trhu s potravinami pomalu uklidňuje. Zaniká méně malých prodejen a podobně sledujeme také značný pokles vzniku nových super a hypermarketů. Trh se po dvou letech, relativně silných poklesů, stabilizoval a to hlavně v nejmenším formátu tzv. smíšenek do 50 m²,“ vysvětluje Lubomír Mechura, ředitel společnosti Nielsen.
Důležitost fungování malých prodejen v blízkosti bydliště jasně ukázala i současná koronakrize, během níž upřednostnilo více zákazníků než obvykle nakupování v menších obchodech právě v blízkosti svého domova. Uvědomili si, jak podstatnou roli pro ně hrají prodejny v místě, kde žijí. Podpora lokální ekonomiky je pro budoucnost velmi důležitá.
Připravila: Iva Horká