Informace z Evropského parlamentu Jak chránit včely a bojovat proti dovozu padělaného medu

Včely mají velký význam pro naše životní prostředí i hospodářství. Parlament jim chce zajistit lepší ochranu a zabránit dovozu falšovaného medu.

Pilný jako včela
84 % druhů rostlin a 76 % produkce potravin v Evropě závisí na opylení včelami a ekonomická hodnota, kterou tímto včely vytvoří, se vyčísluje na 14,2 miliard eur ročně. Opylováním zemědělských plodin zajištují produkci potravin a opylováním běžných rostlin zase udržují biodiverzitu.
V posledních letech ovšem včelaři upozorňují na úbytek včel a vymírání včelstev. Mezi možné důvody patří nešetrné a intenzivní zemědělství, špatná výživa včel, viry, klimatické změny a útoky invazivních nepůvodních druhů jako jsou kleštík včelí, sršeň asijská a lesknáček úlový.
Požadavky Parlamentu
V úterý 23. ledna přijal výbor pro zemědělství zprávu z vlastního podnětu od maďarského křesťanského demokrata Norberta Erdőse, ve které žádá lepší ochranu a podporu včelařství v EU. Poslanci by chtěli více prostředků pro národní včelařské programy, zlepšení zdraví včel a navrhují opatření, která by lépe chránila místní a regionální plemena včel.
Trh s medem v EU
V evropské osmadvacítce je zhruba 600 000 včelařů a 17 milionů úlů. Celosvětově je EU po Číně druhý největší výrobce medu, včelaři ho každý rok vyrobí okolo 250 000 tun. Hlavními producenty medu v roce 2015 bylo Rumunsko, Španělsko a Maďarsko, Česko je na 12. místě. EU med popisuje jako „přírodní sladkou látku" a definuje kritéria složení ve směrnici o medu.
Evropa ale není v produkci medu soběstačná, a aby se pokryla spotřeba v EU, med se dováží především z Číny.
Dovoz padělaného medu
Med je třetí nejčastěji falšovaný výrobek na světě a Parlament chce bojovat proti šíření padělaného medu na evropském trhu. K tomu dochází například dovozem výrobků s přidaným sirupem nebo přidáváním kvalitního evropského medu do směsí s medem falešným. To všechno vyvíjí nekalý konkurenční tlak na evropské včelaře, vede k poklesu cen a také nastoluje otázku ochrany zákazníků. Podle testů provedených Evropským výzkumným střediskem nesplňovalo unijní standardy 20 % vzorků odebraných na vnějších hranicích EU a v prostorách dovozců.
Poslanci žádají opatření, která by zajistila zlepšení testovacích postupů, intenzivnější inspekce dovozu a vyšší pokuty pro podvodníky. Chtějí také jasnější označování, aby spotřebitelé věděli, odkud výrobek pochází, namísto vágního „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU".