Mobilní buňky Eurowagonu putovaly z Velkého Meziříčí až na Špicberky

(Pokračování)
Minule a předminule jste si mohli přečíst, že velkomeziříčská firma Eurowagon již patnáct let vyrábí mobilní buňky s různými možnostmi uplatnění. Jde například o přívěsy pro stavebnictví, sanitární přívěsy, mobilní prodejní a výstavní stánky a také kostymérny, maskérny a další přívěsy mimo jiné také pro filmový průmysl. A právě o buňkách pro filmaře, kteří mapovali život ledních medvědů na norských Špicberkách, pojednávala první a druhá část článku. Dnes přinášíme podrobnější pohled na jednotlivé mobilní kontejnery, jichž bylo celkem pět – tři obytné buňky, kancelář a dílna. Vše pro asi dvacet lidí, přičemž zhruba pět osob se staralo o servis, ostatní byli filmaři.

Filmový štáb si vytipoval v nejseverněji obydleném městě Longyearbyen na Špicberkách místo, kde měl základnu. Z té potom vyjížděl do lokalit, v nichž žijí lední medvědi. Ze zázemí, které měl ve městě, sjížděl na zamrzlé moře, kde se utábořil na potřebnou dobu. Svůj „domov“, jenž tvořily právě kontejnery z Eurowagonu, si tak de facto vezl s pomocí rolby na sáních, a tudíž se mohl přemísťovat tam, kam zrovna potřeboval. V tomto kempu pobýval třeba týden a věnoval se pozorování ledních medvědů.

Co všechno se nachází v přívěsech

Všechny kontejnery s délkou kolem desíti metrů, které opustily brány velkomeziříčského závodu, byly vyrobeny podle speciálních požadavků. V obytných buňkách, jež jsou postaveny z izolačního materiálu kvůli uchování tepla, se nachází kuchyň s kuchyňskou linkou, ledničkou, mikrovlnnou troubou a dalšími nezbytnými spotřebiči, ale je také vybavena sedací lavicí a podobně.
Důležitou součástí obytných přívěsů jsou pochopitelně postele, úložné prostory pro oděvy, obuv a další potřebné věci. Součástí je také sociální zařízení, tedy sprchový kout, umyvadlo a toaleta. Toaleta funguje na principu ekologického spalování bez chemie a vody. Už její název Cinderella, v překladu Popelka, napovídá její princip. Jde totiž o to, že finálním produktem, který z toalety vyjde, je skutečně popel, který se rozpráší po okolí, a nikterak nezatěžuje přírodu.
V přívěsu dílny se nacházel velký generátor, který vyráběl elektrickou energii pro celou výpravu.
V případě poruchy mohli mechanici využít rám pro zvedací zařízení, například při poruše sněžného skútru či dalších jiných strojů. Raritou dílny bylo i to, že si výprava mohla vyrábět vodu sama, a to díky speciálnímu rozpouštěči sněhu a ledu. Buňka obsahuje zásobník, který se vyklopí, do něho se zvenku nasype sníh, potom se zaklopí, a v tomto speciálním zařízení se z něho vyrobí voda, a to i ta pitná.
„To je jediný způsob získávání pitné vody v těchto končinách,“ říkají zástupci Eurowagonu.
Přívěsy poskytují větší komfort, ale i ochranu proti ledním medvědům
Výprava je závislá ve všem sama na sobě, a to jak při přípravě jídla, či jakéhokoliv servisu. Musí si prostě poradit v každé situaci. Pochopitelně i v takové, kdy by je mohla napadnout tamní divoká zvířata, zejména pak již zmiňovaný lední medvěd. Posádka dbá na to, aby podobným střetům zabránila, to znamená, že se střídají na hlídkách, pomáhají například varovné výstřely či ohně. Proto jsou kontejnery uzpůsobeny tak, aby zajišťovaly co největší ochranu.
„Lidé jsou v bezpečí určitě víc, než kdyby byli pod stanem. Ale pochopitelně útoku musí raději předcházet, i tahle konstrukce by pro tak mohutné zvíře byla snadno dostupná,“ dodává konstruktér buněk.
Norská televize NRK uvedla, že od roku 1971 zabili lední medvědi na Špicberkách šest lidí. Naposledy se tak stalo v roce 2011. V roce 2015 zranil lední medvěd na Špicberkách českého turistu, kterého zvíře vytáhlo za nohy ze stanu, kde spal. Zachránila ho žena, která na medvěda začala střílet. Šestičlenná česká skupina tehdy tábořila asi 30 kilometrů od Longyearbyenu. I přestože měli kolem tábora natažený bezpečností plot, světlice i hlídky, nic nepomohlo.
Do pěti do rána se členové výpravy střídali na noční hlídce, potom šli podle norské televize prý všichni spát; hodinu nato medvěd zaútočil. Zraněný Čech v rozhovoru s Českou televizí ale řekl, že střet se šelmou nastal v době, kdy hlídka budila ostatní a kdy připravovala snídani. Zvíře nakonec ze stanového tábora podle informací z médií uteklo. Několik stovek metrů od stanů ho vystopovali přivolaní záchranáři, kteří zraněnou šelmu zastřelili.

Připravila: Iva Horká