Kraj má pojistku, jak ochránit vzácné přírodní lokality. Pozemky může vykoupit
Ze zákona povinná péče o zvláště chráněná území a přírodně cenné lokality nemusí být pro vlastníky pozemků, na kterých se nacházejí, vždy běžná, přijatelná a výhodná, a to i přesto, že je finančně podporována Krajem Vysočina nebo různými státními dotačními programy. Ochrana představuje omezení a limity.
„Mnoho z přírodně cenných lokalit může být poškozováno například intenzivním hospodařením nebo naopak absencí jakékoliv činnosti. Tím ztrácí svůj životní prostor zde se vyskytující ohrožené rostliny či živočichové. I přesto, že součinnost vlastníků pozemků při péči o ně může krajský úřad vymáhat, nejedená se vždy o účelný postup,“ upozorňuje Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství. Řešením, které nyní může vedení Kraje Vysočina v krajním případě využít, je výkup pozemků ve prospěch ochrany přírody.
Jak upozornil hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek, je výkup některých problémových pozemků v chráněných lokalitách alternativou k dlouhodobým pronájmům. Výkupy nebudou probíhat plošně, naopak Kraj Vysočina bude při případném nabývání pozemků pečlivě posuzovat mimo jiné cennost lokality, její ohrožení a také své finanční možnosti. Kritérií pro výkup je však mnohem více. Konečné slovo při rozhodování o koupi konkrétních pozemků do majetku Kraje Vysočina bude mít vždy krajské zastupitelstvo.
„Z důvodu nemožnosti obhospodařování dnešní běžnou zemědělskou a lesnickou technikou je možné, že se mezi vykoupenými pozemky objeví mokřady a prameniště, které zanikají kvůli jejich zavážení, odvodňování ale i zarůstání nebo osazováním dřevinami. V budoucnu bychom mohli výkupem řešit i ochranu vodních ploch ve zvláště chráněných území, u kterých je největším problémem přílišná intenzita hospodaření – tedy vysoké rybí obsádky a s nimi související krmení a hnojení, dále vodních toků nebo údolních niv,“ vyjmenovává Pavel Hájek.
Ročně je Kraj Vysočina připraven jednat o výkupu zhruba dvou specifických lokalit. Přednost budou mít takové, u kterých bude možné náklady na nákup pozemků uplatnit jako způsobilý výdaj projektu podpořeného z národních či evropských dotací. Náklady na vlastní výkup se dají odhadnout na půl až dva milióny korun ročně. Z pohledu kraje jde však především o zavedení dlouhodobého systémového nástroje, který může vést ke zvýšení ekologické hodnoty lokalit a v některých případech i k jejich záchraně. „Podněty k řešení výkupu pozemků z důvodu ochrany přírody jsme obdrželi od Komise pro životní prostředí Rady Kraje Vysočina už v červnu 2021. V rámci diskuse a následné ankety Veřejného fóra Kraje Vysočina pořádaného v dubnu a květnu 2021 toto vyšlo jako druhé v pořadí všech TOP témat k řešení Krajem Vysočina. Lokality, o které by kraj měl zájem v roce 2022, zatím nejsou stanoveny, s vlastníky jsme zatím nejednali,“ doplňuje Pavel Hájek a dodává, že „ochrana přírody ve zvláště chráněných lokalitách je jednoznačně veřejným zájmem a kraje i obce musí v této záležitosti hrát aktivní roli.“
V Kraji Vysočina se nachází 206 maloplošných zvláště chráněných území z toho 153 v působnosti Krajského úřadu Kraje Vysočina. Evropsky významných lokalit je celkem 56 z toho 45 se překrývá s maloplošným chráněným územím a 11 jich leží mimo tato území. Aktivní péči vykonáváme na cca 280 ha ploch. Ve zvláště chráněných územích je cca 50 rybníků a dalších vodních ploch. Dalších přírodně cenných území (zejména tzv. ELOP) je v Kraji Vysočina cca 800.
-krú-