Znáte naše říční stavy (splavy)?

Laická veřejnost by asi jen těžko dala dohromady názvy všech stavů neboli splavů, respektive větších jezů, kterými jsou členěny a obohaceny toky obou našich zdejších řek.

Tyto uměle vytvořené stupně byly pojmenovány podle zřizovatelů nebo provozovatelů, kteří si tu u Oslavy a u Balinky pro svou živnost kdysi pořídili užitečná zařízení poháněná dynamickou silou vodního spádu – především klasické mlýny, ale někdy i katry (vodní pásové pily) anebo hamry (vodní kovárny s mechanickým bucharem). Potřebovali k tomu ovšem někde výše v řečišti vybudovat právě nějaký větší jez, který by – coby pevná kamenná hráz – způsoboval zadržení, respektive vzdutí vody a bočním přepadem či odtokem přiváděl levnou přírodní sílu do náhonů, často i docela dlouhých; a prostřednictvím nich pak následným (s)pádem vody dolů byla získána dostatečná energie k pohonu samotných strojů.
Dělo se to téměř všude na historických územích Čech a Moravy – nu a nejinak tomu bylo i tady u nás. Ne nadarmo tudy vede rovněž známá Mlynářská stezka, přesněji řečeno cyklostezka.

Pořadí hlavních stavů/splavů/jezů v blízkém okolí je následující… Bráno podle směru proudění toku, odshora dolů.
▶Řeka Oslava (až po soutok s Balinkou ve VM někdy lidově označovaná coby Radostínka):
Švomův, Filipův (oba u Radostína nad Oslavou), Lihovarský, Vrbův (dnes bohužel úplně děravý a prázdný), nádherné stavy Pilský a Manův (poslední tři jmenované se nacházejí poblíže Krásněvsi); následuje skutečně kouzelná přehrada Mostiště; pak jdou po sobě stavy Holánkův, Beckův (oba u Mostišť; jeden nad nimi, druhý pod), potom až Jeřábkův neboli Moráňský pod Domem zdraví, Pilský II alias Káblovácký, Lihovarský II čili postaru Slévárenský (tyto tři najdete ve Vel.Meziříčí, u posledního je pomník popravených vlastenců z r. 1945). Dále se leskne tzv. Lihovarská tůň na Letné – a pak narazíme až na splav Eliášův, a sice teprve před rekreačním střediskem v Nesměři. Za ním se nabízejí k prohlídce poutavé údolní stavy Řihákův (někdy uváděn i jako Řehákův) plus Umanův (leckde psán jako Umannův či dokonce „Uhmannův“) – to je onen před vesničkou Oslavou, na úrovni bývalého letního tábora pro děti zaměstnanců ZKL/Zetoru Brno. Za vsí Oslavou se doširoka rozlévá velký a košatě krásný stav Jelínkův, žargonově označovaný jako „Jelinkáč“, plus dále pod ním charakterizují říční kameny poměrně malý, nikterak výrazný splav Papírenský (na úrovni staré papírny, totiž ve směru pod silnicí spojující městys Tasov a vesnici Kamennou). Zbývá uvést pohádkově nádherný splav Findejsův. V klasicky zemité, jadrné „tasovštině“, která – no jen považte! – je stejně jako „beteština“ řazena mezi tzv. vnější hanácká [!!] nářečí, bývá ovšem označován coby Findajsův neboli Findajs… Za ním nalezneme také onen neméně půvabný Vanečský, do něhož ústí jabloňovsko­‑tasovský potok Polomina. Od tělesa Vanečského splavu potom směřuje boční náhon k Dobrovolného mlýnu ve Vanči. Ten poslední, úplně nejspodnější stav náležející do revírů MO MRS Velké Meziříčí, totiž již zmíněný Vanečský, se tak jmenuje asi právě proto, že označení „Dobrovolného“ by znělo opravdu poněkud divně a jaksi by se vymykalo ostatním názvům, s tím jejich obecným zakončením –ův nebo –ý.
▶Říčka Balinka (v příslušných místech lokálně označovaná i jako Měřínský či Zhořský/Zhorský potok apod.):
Jako první si, ale čistě jen pro orientaci, uveďme velký rybník nad Měřínem, s názvem Nový, přičemž někdejší stav Humenný již dávno zanikl. U Stránecké Zhoře existuje uzounký stav Melounův, kus pod ním hledejte Rumlerův, u Frankova Zhořce pak Štočkův (někdo občas píše Stočkův), poblíž Šeborova a Uhřínova se nám stříbřitě vinou a klikatí stavy Křehlíkův a Valův. Mezi Uhřínovem a Balinami máme situován splav Čermákův, v Balinách se pak blyští hladina stavu Doležalova. V Balinském údolí jsme coby děti občas navštívili tůňky v úseku „Ovčákova lávka“, ovšem posledním echt říčním zadržením vody na Balince je tak řečená Beránka neboli splav Beranův; totiž onen u velkomeziříčského letního koupaliště. Přes něj přetékající voda následně putuje k malým jízkům na Paloukách a pak pokračuje přes město až k soutoku pod Dolní bránou, kde romantickou Balinku pohlcuje její větší sestra Oslava, přitékající zleva.
Máme skutečně štěstí, že naše město má tak luxusní přírodní okolí!
Na obrázcích je zachyceno kouzelné prostředí velikého Jelínkova stavu + vodní vzdutí i dlouhé hrázní těleso stavu Findejsova, lokalizovaného pod zříceninou hradu Dub poblíž Tasova. K Findejsu se dostanete po cestě vedoucí kolem historického objektu bývalé papírny. Tento splav patří sice k nejkratším, ale zato zároveň i k nejširším. Má velmi dlouhé těleso přehrazení a je plný tajemných, bizarních balvanů.
Text a fota z konce léta roku 2021: Vladimír Pařil