Musíme každé jaro sbírat odpadky?

Ano, zatím bohužel musíme. Rok co rok jejich množství neubývá, přibyly ještě roušky poházené po chodnících.
Jak málo vnímáme čím je pro lidstvo Matka Země a celá příroda. Země nám dává obživu a veškerou svoji přírodní krásu. Proto ji ochraňujme a pomáhejme jí. Ona se bez lidí (hlavně lidských predátorů) obejde, avšak my bez ní zahyneme. A nebude tomu jinak, dokud lidstvo neotevře oči, srdce a své vědomí k vděčnosti a dobru.

Velice proto prosím rodiče, ať vedou své děti tímto směrem. A také prosím učitelský sbor (při jejich velké vytíženosti), vsunout občas do vyučování toto potřebné sdělení. Není méně důležité, než­‑li například výuka základních předmětů.
A ještě chci dodat, že sbírání odpadků po lajdáckých a neukázněných lidech není potěšení, ale spíše skličující pocit hanby.
Kdyby si toto lidé začali uvědomovat, byla by naše milá Vysočina čistší a krásnější.
Dovolte mi prosím, abych se ještě zmínila o silvestrovských a novoročních „bujarých oslavách“.
Na titulní straně lednového Velkomeziříčska byl obrázek ohňostrojem ozářené oblohy. Je tento obrovský světelný efekt a nadměrný hluk téměř po celý den skutečně tak dobrý počin? Trpí tím země, domácí a hlavně lesní zvěř je vyděšena a silné rány neprospívají ani lidskému sluchu. Vždyť zcela jinak, účelně a smysluplně by se mohly zúročit finanční prostředky vynaložené na tyto akce.
Lidé to nemyslí ve zlém, ale neuvědomují si, že jen ve svém krátkozrakém zájmu způsobují veliké škody. Všichni svým smýšlením spoluvytváříme obraz světa. Snažme se proto kultivovat své lidství nejen rozumem, ale otevřít i svá srdce.
Jsou země, ve kterých se lidé s vděčností a pokorou loučí s odcházejícím rokem a jsou šťastni, že se v klidu a míru dožívají nového roku. Šlo by to i u nás?
Radomíra Hladíková