Projektové dopoledne proběhlo ve vídeňské školce

Je za námi čas Masopustu, tradičních maškarních průvodů, kdy nás baví masky většinou novodobých příběhů. A někde se ještě objevují i postavy starých a téměř zapomenutých řemeslníků. Chodívali dráteníci, ševci, krejčí a švadlenky, štěstí přinášející kominíci, opravdu vlídné sestřičky…

A my s dětmi si ponejvíc právě v tento čas připomínáme práci dospělých, hovoříme o zaměstnání rodičů, o tom, co, jak a proč dělají jejich rodiče. Hrajeme si na kuchaře, cukráře, prodavače, kadeřnice, zahradníky, zedníky, kominíky, švadleny, zdravotníky a další profese. Například „stříháme“ látku na šaty a ty pak „sešíváme“. Pečeme to nejchutnější cukroví. Stavíme zdi, komíny, domy. Pečujeme o květiny ve třídě a vyséváme první semínka. Připravujeme zdravé svačinky a další pohoštění, obsluhujeme návštěvy. A ještě mnoho dalšího. Kromě hry a zábavy si při těchto činnostech děti osvojí i pracovní návyky, na které mohou v budoucnu snadno navázat a zdokonalit je.
A právě to, co už zvládáme, jsme si mohli ještě více procvičit nedávno, kdy jsme přijali a rozvinuli nabídku jedné z maminek, zda bychom měli zájem blíže se seznámit s prací švadleny a s její pomocí si ušít vlastní polštářek. A tak vznikla myšlenka projektového dopoledne, během kterého si děti hravou formou vyzkoušely hned několik řemesel. Předně se tedy prostřednictvím maminky obeznámily s profesí švadleny. Prohlédly si a osahaly obsáhlou ukázku látek a poznaly i další materiály – nitě, knoflíky, jehly, nůžky, ozdobné prýmky, mašličky. Poté jim byl představen šicí stroj. Následovala krátká hra s navlékáním nití do obřích jehel. Poté pak hlavní část, kdy si děti nejprve nakreslily a podepsaly označení pro svůj polštářek. Ten si otočily z rubu na líc a předšitou látku začaly plnit. Nebylo to vůbec snadné. A přesto se u toho nasmály! Některé polštářky byly tolik napapané, že je bylo třeba malinko ubrat, aby je pak maminka vůbec sešila. Děti sledovaly se zatajeným dechem, jak jejich polštářky vznikají. Úsměv a poděkování pak byly největší odměnou za tuto improvizovanou pracovní dílničku. Postupně se děti zapojily také do dalších činností – zatloukání hřebíků, nožiček stonožce. Dále přípravy zeminy k výsevu rajčátek a bylinek. Ti nejvíce vyhladovělí pak do mazání zeleninové pomazánky na pečivo k okamžité ochutnávce. Posyp řeřichou z vlastní sklizně byl samozřejmostí. A zbyl čas také na první pokusy s motáním proutí do kruhů jako ozdoby, jarní dekorace na dveře. No, práce jsme spolu udělali moc a moc a samozřejmě jsme hned při odchodu rodičům vše pověděli.
Nyní již připravujeme jarní dílnu pro rodiče s dětmi. Pokud bude přívětivé počasí, sejdeme se venku, na sluníčku. Rodiče tyto aktivity vítají a hojně navštěvují. Nejen, že s dětmi příjemně prožijí odpoledne, ale spoluprací vznikají originální dekorace, které jsou pak potěšením pro ně a jejich okolí.

Jana Stehlíková a kolektiv MŠ Vídeň