Ivan Gabal provedl účastníky pomyslným kurzem evropského myšlení v kostce

Setkání se vzácným hostem bylo z mé perspektivy překvapivé ve dvou ohledech.
Od člověka, který se celoživotně věnuje sociologii a politice a byl poslancem, by se dal očekávat patos nebo alespoň tu a tam politické klišé. Dočkali jsme se naprosté civilnosti a otevřenosti. Už před začátkem své přednášky a stejně tak po ní se dal do řeči s posluchači a trpělivě odpovídal na dotazy nejrůznějšího typu (politikou států počínaje, přes zbrojní průmysl, obnovitelné zdroje, školstvím konče).

A za druhé mě zaujalo množství informací, které byl schopný srozumitelně předat. Kromě toho, že pravidelně sleduje zahraniční zpravodajství (BBC, CNN, čte Frankfurter Allgemeine Zeitung, Zeit či Süddeutsche Zeitung), je také ve stálém kontaktu s mnoha politiky. Navíc tím, že jeho ženou je arabistka, politička a diplomatka Jana Hybášková (velvyslankyně ČR i EU), otevírá se mu další zdroj a svět, se kterým je konfrontován a který vede k důležitému nadhledu nad našimi politickými vodami.
Ivan Gabal během večera potvrdil některé teze, které se vznášejí ve veřejném prostoru – např. že pro USA je evropský kontinent a tedy i válka na Ukrajině okrajovou otázkou, neboť Spojené státy byly nuceny přesunout své zájmy (armádu s vojenskou technikou) do oblasti Tichomoří, kde v současnosti Čína zabírá bez skrupulí mezinárodní vody, za pomocí budování umělých ostrovů – vojenských základen a nedbá rozsudků Mezinárodního soudního dvora v Haagu (jakáž to podoba s jinou evropskou despotickou velmocí).
Nová pro mnohé z nás byla informace, že jedny z nejpřesnějších ne-li nejpřesnější informace přímo z ukrajinských zdrojů má dnes Velká Británie, která už dva roky před začátkem války začala školit elitní ukrajinské jednotky.
K zamyšlení vedly otázky po tom, co je původního na americké, německé nebo české vojenské technice a zbraních, a jak velké množství součástek je projektováno v technologické velmoci Tchaj-wanu a dováženo z Číny.
Příspěvek Ivana Gabala měl téma Ruská invaze, Evropská unie, Česko – naše možnosti a nástroje. České možnosti a nástroje jsou vázány naprosto zásadně na EU. Z našeho pohledu se zdá, že domlouvání ruských sankcí či domlouvání podpory Ukrajině trvá dlouho. Jenže, když se zamyslíme nad tím, že se mají dohodnout státy, které mají k Rusku různou afinitu, nelze se divit, že sankce nejsou druhý den na stole. Rozhodování EU je prostě pomalejší i z toho důvodu, že je neřídí jeden despotický samovládce bez bezpečnostních demokratických pojistek.
K otázce plynu zazněla poměrně zřetelná odpověď. Náš problém je, že jsme příliš závislí. Nikdo za nás nevyřeší, že se nám nechce přecházet na zdroje, se kterými si vystačíme – především ty obnovitelné. Západ je v tom mnohem dál. Nejde jen o ekologickou rétoriku, ale právě o nezávislost na dalších státech. Začněme sami budovat, co potřebujeme; EU nám pomohla podpořit dobrou infrastrukturu; ale být co nejméně závislí na nejen ruských surovinách, to je náš úkol.
Dalším naším úkolem je zvýšit vlastní sebevědomí a opustit léty udržovanou českou malost a nedůvěru v naše schopnosti. Začít od těch nejmenších komunit aktivně budovat fungující občanskou společnost.
S panem Gabalem pak poseděli u večeře ti, kdo nespěchali. Velkým tématem byla určitá „zkostnatělost“ našeho školství. Pan Gabal se ve svých sociologických analýzách věnoval právě rezortu školství, problematice vyloučených lokalit, strategii integrace atd. I když se situace ve školství pozvolna lepší, stále nám chybí kritické myšlení. Potíž máme stále jako společnost – a tím pádem i ve školství – s dezinformacemi. Pan Gabal připomněl dobrou práci, kterou odvádějí Čeští elfové. Cestu k podpoře českého školství vidí ve studiu v zahraničí.

M. Slámová