Veterinární správa odpovídá na dotazy

Dnes přinášíme další vyjádření týkající se týraných zvířat v obci na Velkomeziříčsku. Na dotazy odpovídal Jan Bořil z KVS.

1. Proč KVS Jihlava neodpověděla oznamovatelce Jitce Vidlákové na dotaz, který ohledně týrání zvířat poslala vaší instituci v roce 2020?
Paní Vidláková ve svém podnětu nepožádala o vyrozumění, jak bylo ve věci postupováno, z tohoto důvodu KVS paní Jitku Vidlákovou neinformovala o výsledku šetření.

2. Kdo rozhodl o porážce týraných zvířat a kdo o jejím povolení? Respektive komu toto rozhodnutí náleží udělat? Jaký je úřední postup?
Rozhodnutí o porážce zvířat učinil sám chovatel poté, co mu bylo jasné, že žádné další dotace neobdrží a že mu bude ze strany KVS navržen zákaz chovat zvířata. Nařídit porážku zvířat může KVS pouze v případě nebezpečné nákazy zvířat, což nebyl tento případ.

3. Jak je možné, že případ příslušné instituce, mezi něž patří i KVS, ale zejména pak ORP Velké Meziříčí, neřešily oznámení jak J. Vidlákové, tak dalšího občana (byť anonymní), dříve? Případ se táhne již od roku 2019. Je s podivem, že během tří let se v podstatě nic nedělo a během dvou dnů (nyní v květnu, až se o případ začala zajímat média) byla zvířata v rekordním čase poražena – a to záměrně opomíjím stav těch ubohých zvířat… I když to pro bylo asi nejlepší řešení. Jde o to, že úřady postupovaly podle názoru oznamovatelky liknavě. Proč tedy nebyl zakázán chov už dříve?
KVS v roce 2019 obdržela podnět, kontrolou bylo zjištěno porušení veterinárního a plemenářského zákona. Tato porušení byla řešena ve správním řízení a chovateli byla udělena pokuta 10.000 Kč. Na základě podnětu paní Vidlákové z roku 2020 byla provedena ze strany KVS kontrola u chovatele. Bylo zjištěno porušení zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Chovatel zjištěné nedostatky odstranil a KVS podala na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (ORP) v souladu s legislativou (MěÚ Velké Meziříčí) podnět ne projednání přestupku na úseku ochrany zvířat. Ten byl na ORP projednán a chovateli byla udělena sankce v řádu stokorun. KVS nemá oprávnění do výše udělovaných sankcí jakkoliv zasahovat. Kraj Vysočina má v rámci ČR největší počet chovatelů skotu, přičemž na každém okrese působí jeden inspektor, který má v náplni práce ochranu zvířat. KVS tedy není schopna zajišťovat kontroly v rozsahu, který si podavatelé podnětů představují. KVS se ohrazuje vůči tvrzení, že by postupovala liknavě. Naopak, po každém podaném podnětu byla provedena kontrola a bylo postupováno podle zjištěných skutečností. I poslední kontrola byla provedena bezprostředně po podání podnětu paní Vidlákovou a chovatel o své vůli nechal zvířata porazit a činnost ukončil. Pokud by tak neučinil, KVS by sice navrhla odebrání zvířat, ale ta by nebylo kam umístit a celá kauza by se táhla ještě několik týdnů až měsíců a zvířata by dála žila v nevhodných podmínkách. KVS i tak podá na ORP podnět k projednání přestupku týrání zvířat a zároveň navrhne udělení zákazu chovu zvířat chovateli, takže ten by již neměl do budoucna chovat hospodářská zvířata.

4. Kolik kusů bylo poraženo, kde, a kam putovalo maso, neboť jeho „kvalita“ byla i dle laického pohledu nulová?
Na všech jatkách v ČR je veterinární dozor, kdy úřední veterinární lékaři rozhodují o mase poražených zvířat. Od zmíněného chovatele byli poraženi dva býci, jedna jalovice a tři krávy. Maso z býků nebylo určeno k přímé konzumaci spotřebiteli, orgány zvířat byly konfiskovány. Byl proveden odběr vzorků na BSE s negativním výsledkem.

5. Jaký typ dotace dotyčný dostával na chov skotu a event. v jaké výši a na jaký účel. A jak se to bude nyní řešit... 
Dotace chovatelům uděluje ministerstvo zemědělství prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), výše udělených dotací není KVS známa, tento dotaz je třeba směrovat na SZIF. Kontrola ze dne 3. 5. 2022 bude mít vliv na snížení, či odebrání dotací chovateli, o jak významné snížení se bude jednat, rozhoduje opět SZIF.

6. Proč nebylo možné rozhodnout o adopci či náhradním chovu jednoho zvířete (býčka, který vypadal relativně v dobrém stavu), o které žádala paní Vidláková? Musel být nutně i tento kus poražen? Podle jejích slov měla o záchranu alespoň tohoto zvířete evidentní zájem.
KVS může navrhnout ORP v obdobných případech stanovení náhradní péče pro týraná zvířata. Toto opatření reálně funguje zejména u týraných psů, které je možné umístit do útulků. U hospodářských zvířat je ten problém, že pro ně neexistuje v rámci celé ČR „útulek“, v daném případě je tedy nemožné zajistit náhradní chov pro týrané hospodářské zvíře. Pokud by KVS tuto náhradní péči navrhla, vzhledem ke lhůtám ve správním řízení by toto trvalo i několik týdnů až měsíců, což by nebylo v zájmu chovaných zvířat. Znovu opakuji, že chovatel nechal zvířata porazit o své vůli.

Připr.: redl ML, zdroj: KVS