Ve Velké Bíteši bylo evakuováno 1300 lidí kvůli nalezené letecké pumě. Pyrotechnici ji zneškodnili
6. 06. 2021Dělníci, kteří připravovali základy pro stavbu rodinného domu ve Velké Bíteši, našli v neděli 6. června 2021 leteckou pumu.
Řidiči, kteří budou muset letos od června do konce října projíždět obcí Vídeň, musejí počítat s omezením, a to dokonce takovým, že obcí zkrátka neprojedou. Důvodem je výstavba splaškové kanalizace.
„Co se týká průjezdnosti obce, tak to bude v letošním roce hodně špatné,“ potvrdil uzavírky starosta obce Martin Vávra. Ten dodal, že úsek mezi Vídní a Dobrou Vodou bude od 1. 7. do 31. 8. navíc uzavřen z důvodu opravy povrchu komunikace. Investorem bude KSÚS, zhotovitelem COLAS.
Starosta Vídně zveřejnil harmonogram oprav i s ilustračními obrázky na obecním Facebooku https://www.facebook.com/1043010202432539/photos/a.1043567669043459/4090329434367252/?type=3&theater, kde ho lidé mohou najít a podle termínů uzavírek se orientovat. Objížďky na Bory a Žďár či do Dobré Vody apod. budou vedeny přes Křižanov, doplnil městský úřad ve Velkém Meziříčí.
Iva Horká
Baliny – centrum pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání nabízí již od pondělí výukové aktivity pro mládež v duchu hesla Učíme řeči přírody.
Umožní to nejen rozvolněná epidemická opatření, ale především dokončený projekt čtyř specializovaných bezbariérových učeben zaměřených na témata půdy, vody, biosféry a vybavené řemeslné dílny o celkové kapacitě až 40 žáků.
Obyvatelé města i přespolní výletníci mohou od 1. 6. opět navštívit otevřenou vyhlídkovou věž kostela sv. Mikuláše. Návštěvníky čeká několik novinek, ke kterým patří především poutavá výstava o věži samotné, ale i o mnoha dalších zajímavostech Velkého Meziříčí. Novou, svěží grafiku a moderní technické provedení instalace podporují také čerstvě vymalované interiéry a v neposlední řadě interaktivní hra nazvaná Záhada prvního hodináře.
Noc kostelů v Tasově Farář Mgr. Pavel Kryl seznámil veřejnost s historií této slavnosti a předvedl na filmovém plátně dosavadní výzkum kolem kostela a kaple, kde poslední archeologické nálezy koster našich předků sahají až do roku 1233 vzniku městyse, poskytl moderní vizualizaci podoby některých lidí, kde byl zjištěn jejich věk a příbuzenské vztahy sahající až k zakládajícímu rytíři Vznatovi z roku 1233.
Text a foto: Ladislav Nestrašil
Fotografie ukazují atmosféru ze slavnostního předávání cen soutěže „Rok života v obcích kraje Vysočina“, které proběhlo ve středu 26. 5. 2021 v sídle Krajského úřadu Kraje Vysočina v Jihlavě. Obec Osová Bítýška se svým videomedailonkem obsadila v kategorii Cena veřejnosti 2. místo a získala finanční dar ve výši 40 000 Kč.
https://www.osovabityska.cz/aktualne/878-fotografie-z-predavani-cen-souteze-rok-zivota-v-obcich-kraje-vysocina
To, že se součástí naší fauny po mnoha letech už před časem znovu stali i bobři, je každému již docela dlouho celkem jasné… Totiž musí být: všude na Oslavě i na Balince (Jelínkův stav pod Tasovem, Nesměř, Letná, Beránka atd.) jsou přece k vidění jak ožrané pahýly keřů ve stylu „zahrocené šípy“, tak i podežrané, a tedy pokácené stromy à la „přesýpací hodiny“.
K biologii savců patří jejich pohyb v krajině. Jde jednak o pravidelné přesuny za potravou, mezi letními stanovišti a zimovišti, na říjiště apod. Zároveň díky pohybům mohou populace mj. kompenzovat lokální ztráty, zdrojové části populace mohou kompenzovat ztráty v méně příznivých podmínkách a na okrajích areálu rozšíření.
„V důsledku lidské činnosti dochází k zásadním změnám krajinného pokryvu. Rozsáhlé oblasti jsou využívané natolik intenzivně, že se stávají neobyvatelné pro řadu druhů živočichů. V našem kraji liniové stavby, zejména dálnice, silnice I. třídy a železnice, jsou pro živočichy nepřekonatelnými bariérami. Areály rozšíření mnoha velkých savců se tak zmenšují a rozpadají do stále menších a vzájemně izolovaných ostrovů,“ připomíná náměstek hejtmana pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Lukáš Vlček.
Tento jev, nazývaný fragmentace krajiny/stanovišť/populací, představuje zásadní faktor ohrožení pro mnoho druhů živočichů, které z krajiny postupně mizí. Fragmentací krajiny jsou v našich podmínkách postiženy zejména všechny tři druhy velkých šelem (vlk, rys a medvěd), z původních druhů kopytníků pak především los evropský a jelen evropský. Například populace losa evropského je dnes bezprostředně ohrožena vyhynutím. Jeho současná populace v oblasti Třeboňska a Šumavy je existenčně závislá na doplňování migrujícími jedinci z Polska mj. přes Kraj Vysočina. Dálnice a další bariéry v kraji však komplikují pohyb losů krajinou a jejich počet tak dlouhodobě klesá.
Negativní vliv dálnic na migrující zvířata dobře demonstruje příběh mladého losího býka, který na své cestě ze severu narazil u Humpolce na dálnici D1. Ten se po tři dny marně snažil najit průchod přes dálnici, a proto se chystal dálnici přeběhnout. Za této situace bylo jediným možným řešením losa uspat (viz foto vpravo) a převézt traktorem na druhou stranu dálnice. Po probuzení los pak pokračoval směrem do jižních Čech.
Fragmentace krajiny ohrožuje existenci losa evropského v ČR (zdroj AOPK ČR)
Prevencí proti fragmentaci přírodních stanovišť je koncept ekologických sítí, který nahrazuje v člověkem obývané krajině původní funkce krajiny, propojení jednotlivých částí populací do životaschopného celku. Dolní Rakousko, Jihočeský, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina představují oblast, kudy procházejí významné migrační koridory a kde se potkávají různé populace.
„Kraj Vysočina je z hlediska migrací velkých savců velmi významnou oblastí, zároveň jde však o hustě osídlenou a intenzívně využívanou krajinu, která je navíc členěná řadou významných migračních bariér. Zásadním úkolem pro zajištění populací velkých savců je identifikace hlavních migračních koridorů a jejich ochrana. Proto se Kraj Vysočina připojil jako partner do mezinárodního projektu ConNat, jehož cílem je dosáhnout vzájemného propojení migračních koridorů velkých savců, a vytvořit podklady pro jejich ochranu. Jako cílový druh pro propojení migračních koridorů byl zvolen jelen evropský, který svými nároky zastřešuje nároky dalších druhů velkých savců, jako losa evropského, rysa ostrovida nebo vlka obecného,“ doplňuje náměstek hejtmana Lukáš Vlček.
Biotop velkých savců je z důvodu potřeby diferencované ochrany vnitřně členěn na jádrová území (oblasti, které umožňují rozmnožování cílových druhů), migrační koridory (propojují jádrová území tak, aby umožnily dlouhodobé přežití populací) a kritická místa (místa na migračních koridorech, kde je průchodnost biotopu významně omezena nebo ohrožena). Jádrová území a migrační koridory vymezovali kolegové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Kraj Vysočina se pak v rámci projektu ConNat zaměřil na kritická místa, na jejich identifikaci a návrh opatření k jejich ochraně, ke zlepšení průchodnosti pro velké savce a na ochranu velkých savců při překonávání kritických míst.
Závěrem náměstek hejtmana Lukáš Vlček dodává: „V rámci Kraje Vysočina jsme identifikovali 26 kritických míst a navrhli na nich různé typy opatření. Návrhy na ochranu a zlepšování prostupnosti kritických míst migračních koridorů zvláště chráněných druhů velkých savců jsou obsahem karet kritických míst. Karta obsahuje mapu s umístěním kritického místa, jeho popis, zhodnocení z hlediska migrací, soupis migračních bariér a návrhy opatření na zvýšení průchodnosti pro velké savce, včetně například omezení střetů s vozidly“.
Karty a další podklady jsou zveřejněny na webových stránkách Kraje Vysočina.
-text a foto: krú-
V průběhu května a června vysadí Moravský rybářský svaz do vybraných rybářských revírů dvacet až dvacet pět tisíc kusů jedinců úhoře říčního. Nejvíce kusů bude vysazeno do největšího rybářského revíru v Kraji Vysočina vedeného jako Jihlava 7-8, který je tvořen vodní nádrží Dalešice, a to více než deset tisíc kusů. Půjde o odkrmené úhoří jedince o velikosti do 15 centimetrů z tzv. monté.
Čtyři sta kilometrů dlouhý česko‑rakousko‑slovenský úsek Stezky železné opony – EuroVelo 13, na jehož realizaci se podílel i Vysočina Tourism, byl na cykloveletrhu Fiets en Wandelbeurs v Nizozemsku vyhlášen cyklotrasou roku 2021. Ač Vysočina přímo s Rakouskem nesousedí, Vysočina Tourism se do projektu Kultura a příroda na Zeleném pásu (EV13) úspěšně zapojil a pomohl Stezku železné opony mezi Českými Velenicemi/Gmündem, Slavonicemi, Mikulovem a Bratislavou vyznačit a zviditelnit.